A je to tady! První den školy….-tedy přesněji řečeno "Uvítací týden". Ráno jsme si nastavily budíka na 7 AM, ale nějak jsme nemohly dospat a už před sedmou byl u nás na pokojích ruch. Fény, kulmy, nedostupná koupelna.... no vše v plném proudu. Chceme, aby nám to první den slušelo a udělaly jsme dobrý dojem.
Naše škola
Snídaně v Bone Hausu - tam se všichni seznamujeme a navazujeme první kontakty. Jsou zde různí lidé z Peru, Německa, Francie, Japonska a dokonce i z Austálie. Po snídani jsme se přesunuli do školy. Všichni jsme seděli v jedné třídě a starali se o nás učitelé a lidé z International clubu. Přednášeli nám a říkali, jak to tady ve škole chodí.
Přichází chvíle oběda. Na výběr je ze dvou pytlíčků. V jednom je sandwich s roasbiefem a druhý je s krůtou. Jako dezert se podávají chipsy a jedno kolečko přeslazené sušenky. K pití - jak jinak než Coca Coal, Sprite či Fanta. Sedli jsme si a nadšeně baštily... Jako poslední dorazila se svým obědovým balíčkem Ajda. Nadšeně se do něj vrhla a po nahlédnutí pronesla: ,, Holky, koukejte, co jsem si přinesla“ Choudě to popletla a k obědu si přinesla pytlíček plný majolek, kečupů a hořčic
-> 
-> 
Odpoledne nám ukázali jídelnu, knihovnu, pc. učebny, zařizujeme si Bobcat card...
Nakonec jsme jeli školním autobusem i do Wellness centra, které je určené též pro studenty, aby se jim lépe studovalo. Ve Wellness centru je vše zdarma k dispozici - běžící pásy, bazén, výřivku, posilovací přístroje, stěna na lezení, běžecká dráha. Vše je dokonale vymyšlené. Přecházel nás z toho zrak!
Ve 22h jsme dorazily domů a těšily jsme se na odpočinek. (Začátek dne byl v 8:30 AM ). Jediné, co nám však ještě scházelo ke štěstí, byly matrace. Stále jsme spaly na zemi a už jsme měly omačkané boky ze všech stran. Matrace měly přijít až v pátek (za 3 dny). Snažily jsme se tedy vymyslet variantu, jak se dobře vyspat. Pavlu napadlo jít si lehnout do vestavěné skříně. Jsou vcelku velké, ale co je hlavní- na zemi je měkkoučký kobereček, který je bohužel přišitý a nejde ven. "Když nejde kobereček za námi, my musíme za ním." Pája spala tedy ve skříni. Všichni jsme se jí smály. Druhý den si však do skříně vlezla i Luci a Terka...
V pátek, po pěti dnech, jsme zaslechly takřka tarzaní křik. Ivka volá: "AAAAAAAAA HURAAAAA! Přišly matrace!" Všechny jsme měly neskutečnou radost. "Teď jsme konečně hogo-fogo rodinka." 
V rámci uvítacího týdne byl pro nás uspořádán koncert kapely Black Violin složené ze 4 černochů, přičemž 2 hráli na housle, 1 na bicí a poslední fungoval jako DJ a raper. Hned po úvodní skladbě řekli publiku, že budou rádi, když si s nimi všichni zatancují. Netrvalo to dlouho a diváci už byli na nohou a tancovali. I nás hudba zvedla ze sedadel...
2024 ©