Držela jsem se statečně celé 3 týdny. Ve škole je pěkná zima. Sice na nás každý nevěřícně kouká, ale nosíme si do vyučování svetry a šály. Spolužáci i učitelé totiž obvykle nosí šaty nebo trička s krátkým rukávem a dokonce v herectví běháme na boso a sedí se na zemi. (Proč taky né, že?) Jóóó a vzácný exemplář, který nesmí chybět žádné americké dívce: jsou ŠORTKY. Pozor! Takové šortky to není jen tak! To byste nevěřili, jak a k čemu všemu se dají využít. Nejen do školy, ale také na procházku do města, večer pak na diskotéku a klidně i na koncert, čehož jsme byly svědky . Takže kdo chce být IN, musí mít šortky.
Řeknu vám, vědělily jsme, že to Amíci s tou klimatizací trochu přehánějí, ale někdy je to už vážně extrém. Nejvíce vyučování máme v Út a ve Čt, to máme od 8:00 - 19:00 a člověk za tu dobu pěkně vymrzne. Pak se nemůže divit, když je venku 40 stupňů a ve škole 17, že nachladne.
Takže jsem nachlazená, ležím v posteli a nemůžu ani polknout, ale prý za 3 dny bych měla být fit - říkala místní doktorka, která jako každý správný Američan taky posmrkuje, když s vámi mluví. V ordinaci samozřejmě jede klíma na plný koule. Mají tady trochu jiný systém, než u nás. Takže jak to tady chodí? Pacient si nejprve musí s doktorem sjednat schůzku, a poté je teprve ošetřen. Když jsem na sestru na recepci hleděla jako husa do flašky, raději mi řekla, že mi tam zavolá . Vyplnila jsem formulář, který mi připomínal film „Nekonečný příběh“ a za několik minut už na mě volá paní doktorka. Chorobu jsem jí podrobně popsala, dostala jsem cenné rady a pytlíček s léky, které si nevyzvednete v lékářně jako u nás, ale donese vám je přímo doktor... a teď se podržte - bez žádného poplatku! Takže teď jen čekám na odeznění 3 zázračných dnů a už se opět těším do víru klímy. Ještě, že mám ty moje hoky, které se o mě tak báječně postaraly. Díky!
....další den onemocněly i Ivka s Ajdou.